Pojdme obdivovat nějakou bezcennou věc

29. května 2016 v 18:28 | Alice |  Náhodné Blejdy
Třeba moje tričko.
Ačkoli se k tomu údělu nehodí, právě na něm sedím, protože moje židle škrábe. Moje židle, to je kapitola sama o sobě. V noci, když spím, židle si jen tak je u stolu a nedělá nic. Divný, žejo? Osobně si myslím, že asi spřádá plány, jak mě zase co nevíc poškrábat na stehnech. Proč? Důvod je prostý - je to sviňucha zrádná.
Ale vraťme se k tomu, co jsem chtěla obdivovat, k tomu třičku. Bůhvíproč je to tričko naruby. Asi jako kdyby se mu to líbilo. Já bych teda nechtěla být obrácená naruby (nebo na ryby? vždyť je to fuk) a zmáčknutá pozadím toho, kdo na mě sedí. Ale tomu třičku je to asi docela jedno. A to je na něm to skvělý. Je mu jedno, že na něm sedím, že je obracený naruby, že si na něj budu sedat i dál a že asi i obrácený na ruby zůstane, dokud ho nevyhodím.
To tričko, chudák malá, je malinko zmuchlané. Ale ani to mu nevadí, protože je to prostě jen tričko. Těžko uvěřitelné, že? Zdá se to tak neskutečné, že právě tohleto tmavě modré tričko, na ktrém sedím, nemá city.
Což je docela smůla, ale co se s tím dá dělat. Když o tom ale tak přemýšlím, možná je to naopak docela štěstí, že ten chudák žádné city nemá a právě proto by měl být obdivován. Protože je to tričko.
Moje tričko by mělo být obdivováno, protože je to tričko.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama